Není pochyb o tom, že v souÄasné dobÄ› dochází k velkým zmÄ›nám klimatu. Ty vÅ¡ak mimo jiné také znamenají rapidní úbytek živoÄiÅ¡ných druhů. Již nyní se hovoří o tom, že se nacházíme v epoÅ¡e dalšího velkého vymírání. To znamená, že živoÄiÅ¡né druhy mizí mnohem rychlejším tempem než v minulosti, s výjimkou urÄitých období.

 

SamozÅ™ejmÄ› zde působí více vlivů, než jen zmÄ›na klimatu, aÄkoliv i ta se znaÄnÄ› projevuje. Přírodní podmínky se mÄ›ní rychleji, než se jim místní flora a fauna staÄí pÅ™izpůsobovat. Nakonec tedy vyhynou. JistÄ›, nÄ›kdy živoÄichové migrují do příhodnÄ›jších podmínek, což je mimo jiné také důvod, proÄ se i u nás již dnes nachází druhy, které byly dříve pouze ve stÅ™edomoří.

 

 

JistÄ›, můžeme si říci, že pro lidi to příliÅ¡ neznamená. Koneckonců, náš život příliÅ¡ neovlivní, pokud bude o nÄ›jaký ten druh ménÄ›. JistÄ›, je to sice smutné, avÅ¡ak pro nás jako živoÄiÅ¡ný druh to příliÅ¡ neznamená. Nebo ano? Ve skuteÄnosti pÅ™edstavuje úbytek živoÄichů mnohem vÄ›tší problém, než si vÄ›tÅ¡inou dokážeme pÅ™edstavit. Je potÅ™eba si uvÄ›domit, že celá příroda je propojená, a jeden chybÄ›jící Älánek může způsobit v podstatÄ› kaskádový efekt.

 

 

Velmi dobrým příkladem jsou zde vÄely. Na nich závisí valná Äást produkce. AvÅ¡ak vzhledem k mÄ›nícímu se klimatu a tedy i úbytku pÅ™irozené vegetace mají nedostatek potravin. Ty, které používají lidé, totiž kvetou pouze v jednu dobu. Po zbytek roku tedy nemají potravu. SamozÅ™ejmÄ›, je možné pÅ™ikrmování, avÅ¡ak to potravu plnÄ› nenahradí.

 

Je tedy zcela možné, že pokud by jim lidé nepomáhali, vÄely by již dávno neexistovaly. A i s jejich pomocí to nevypadá dobÅ™e. Pokud by vÅ¡ak vymÅ™ely, způsobilo by to nedostatek potravin, který by mohl vést až k celosvÄ›tovému hladomoru. A to je nÄ›co, co si nikdo z nás ani nedovede pÅ™edstavit. Přírodu bychom tedy mÄ›li chránit nejen pro ni samotnou, ale také pro nás samotné. Jsme na ní totiž mnohem závislejší, než si myslíme.