Není pochyb o tom, že v současné době dochází k velkým změnám klimatu. Ty však mimo jiné také znamenají rapidní úbytek živočišných druhů. Již nyní se hovoří o tom, že se nacházíme v epoše dalšího velkého vymírání. To znamená, že živočišné druhy mizí mnohem rychlejším tempem než v minulosti, s výjimkou určitých období.

Samozřejmě zde působí více vlivů, než jen změna klimatu, ačkoliv i ta se značně projevuje. Přírodní podmínky se mění rychleji, než se jim místní flora a fauna stačí přizpůsobovat. Nakonec tedy vyhynou. Jistě, někdy živočichové migrují do příhodnějších podmínek, což je mimo jiné také důvod, proč se i u nás již dnes nachází druhy, které byly dříve pouze ve středomoří.

Jistě, můžeme si říci, že pro lidi to příliš neznamená. Koneckonců, náš život příliš neovlivní, pokud bude o nějaký ten druh méně. Jistě, je to sice smutné, avšak pro nás jako živočišný druh to příliš neznamená. Nebo ano? Ve skutečnosti představuje úbytek živočichů mnohem větší problém, než si většinou dokážeme představit. Je potřeba si uvědomit, že celá příroda je propojená, a jeden chybějící článek může způsobit v podstatě kaskádový efekt.

Velmi dobrým příkladem jsou zde včely. Na nich závisí valná část produkce. Avšak vzhledem k měnícímu se klimatu a tedy i úbytku přirozené vegetace mají nedostatek potravin. Ty, které používají lidé, totiž kvetou pouze v jednu dobu. Po zbytek roku tedy nemají potravu. Samozřejmě, je možné přikrmování, avšak to potravu plně nenahradí.

Je tedy zcela možné, že pokud by jim lidé nepomáhali, včely by již dávno neexistovaly. A i s jejich pomocí to nevypadá dobře. Pokud by však vymřely, způsobilo by to nedostatek potravin, který by mohl vést až k celosvětovému hladomoru. A to je něco, co si nikdo z nás ani nedovede představit. Přírodu bychom tedy měli chránit nejen pro ni samotnou, ale také pro nás samotné. Jsme na ní totiž mnohem závislejší, než si myslíme.