Není pochyb o tom, že dinosauÅ™i lidi fascinovali již od pradávna. Již nálezy prvních obřích kostí byly popudem ke vzniku povÄ›stí o obrech a jiných monstrech. V pozdÄ›jších letech, kdy jsme je již byli schopni rekonstruovat, nás pak zaÄali zajímat ze zcela jiných důvodů – jsou to zvířata, na jaká dnes již nenarazíme, exotická a nebezpeÄná. SamozÅ™ejmÄ›, Äím více se z nálezů dozvídáme, tím více chápeme, že situace nebyla až tak dramatická. Ve skuteÄnosti průmÄ›rná velikost dinosaura odpovídala dneÅ¡nímu vÄ›tšímu psu. ObÅ™i jako sauropodi nebo tyranosauÅ™i byli výjimkou. To ovÅ¡em nijak nebránilo lidem o nich fantazírovat.

 

 

Je tedy pochopitelné, že se vynoÅ™ila otázka, zda mohli lidé a dinosauÅ™i žít ve stejné dobÄ›. Koneckonců, Äas od Äasu se vynoří nález lidské stopy vedle dinosauří. Na tomto podkladÄ› také vznikl například seriál Flinstoneovi. Pravda je vÅ¡ak, jak už tak bývá, ponÄ›kud odliÅ¡ná. V dobÄ›, kdy byli dinosauÅ™i na svém vrcholu, skuteÄnÄ› naÅ¡i pÅ™edkové žili. Vypadali ovÅ¡em docela jinak, než dneÅ¡ní lidé. Ve skuteÄnosti se jednalo o drobné noÄní savce, pÅ™ipomínající svým vzhledem dneÅ¡ní myÅ¡ Äi veverku. Urputný rozvoj savců nastal až poté, co vÄ›tÅ¡ina dinosaurů vyhynula.

 

Znamená to tedy, že spolu lidé a dinosauÅ™i nežili? Nikoliv, ovÅ¡em ne tak, jak si vÄ›tÅ¡ina z nás pÅ™edstavuje. DinosauÅ™i totiž nevyhynuli vÅ¡ichni. NÄ›kolika druhům se podaÅ™ilo pÅ™ežít až do dneÅ¡ní doby, byÅ¥ se od svých druhohorních pÅ™edků ponÄ›kud liší. Také je nenazýváme dinosaury, neboÅ¥ jsme si je s nimi nespojovali, dokud nám fosilní nálezy a analýza DNA neukázala, že jimi ve skuteÄnosti jsou. Jedná se o ptáky.

 

To je ostatnÄ› také jediný důvod, proÄ mají ptáci peří. To se totiž vyvinulo právÄ› a jedinÄ› u nÄ›kterých druhů dinosaurů. Proto jej nenajdeme ani na žádném z létajících savců, jako jsou tÅ™eba netopýři Äi létající veverky (aÄkoliv zde nejde o let v pravém slova smyslu, ale spíše o plachtÄ›ní). DinosauÅ™i tedy stále žijí, a vy si možná právÄ› dáváte nÄ›kterého z nich k obÄ›du.