PodobnÄ› jako vÅ¡e ostatní, i Å¡kolství se mÄ›ní. Není tedy divu, že vznikají i nové typy Å¡kol. Tím nejnovÄ›jším jsou pak vyšší odborné Å¡koly, jejichž poÄet se neustále zvyÅ¡uje. Ty nabízí titul diplomovaný specialista a jsou v podstatÄ› mezistupnÄ›m mezi maturitním oborem a klasickou vysokou Å¡kolou.

 

Znamená to tedy, že ÄlovÄ›k, který chce studovat na univerzitÄ›, musí nyní napÅ™ed vychodit VOÅ ? Nikoliv. Ty pÅ™edstavují pouze další možnost pro ty, kteří chtÄ›jí studovat dál, avÅ¡ak nemají na to, aby vystudovali klasickou vysokou Å¡kolu. Maturanti, kteří chtÄ›jí pokraÄovat dál, si tak mohou vybrat, na který typ následnÄ› půjdou.

 

 

Otázkou vÅ¡ak je, jak je tomu s uplatnÄ›ním. S tím si totiž naÅ¡e spoleÄnost doposud neumí příliÅ¡ poradit. Když se podíváte na nabídky zamÄ›stnání, pak chtÄ›jí buÄ ÄlovÄ›ka s maturitou, nebo s vysokou Å¡kolou. O vyšších odborných zde není ani zmínka. To znamená, že jejich absolventi se mohou hlásit v podstatÄ› na stejné pozice jako maturanti. Pokud pak uvedou do životopisu i svůj titul, pak se Äasto dozví, že mají „příliÅ¡ vysokou kvalifikaci“ pro danou pozici.

 

Je tedy vidÄ›t, že tyto Å¡koly jsou v souÄasnosti v ponÄ›kud nepříjemné pozici. Na jednu stranu chtÄ›jí být jakousi náhražkou vysokých Å¡kol a poskytnout možnost dalšího vzdÄ›lání. Na druhou stranu vÅ¡ak jejich absolventi nezískají prakticky žádné výhody, co se pracovních příležitostí týÄe.

 

 

Jsou tedy vhodné jen pro ty, kteří si chtějí rozšířit znalosti, avšak nepotřebují je nutně k výkonu svého povolání. Takových lidí je však velmi málo, zvláště když vezmeme v úvahu, že mnoho maturantů si vybere jiný obor, než ze kterého maturovali.

 

Statistiky také ukazují, že velké procento lidí, kteří tÄ›mito Å¡kolami proÅ¡li, nakonec stejnÄ› vystudují i tu klasickou vysokou. Mohli tedy VOÅ  pÅ™eskoÄit a uÅ¡etÅ™it si dva roky, neboÅ¥ na vysoké se stejnÄ› budou vÅ¡e uÄit prakticky od zaÄátku. RozhodnÄ› tedy nejsou tak skvÄ›lým nápadem, jak by si nÄ›kteří mohli myslet.