Běžnou věcí v paneláku je to, že dřívější družstva nahradila společenství vlastníků jednotek. Ta se skládají ze všech majitelů bytů, případně jejich zástupců, a rozhodují o věcech, které ovlivní celý dům. Typickým příkladem může být zateplování, oprava střechy, schodů či výtahu. Rozhodování probíhá obvykle hlasováním s tím, že rozhoduje většina. Samozřejmě je zde nutný také dostatečný počet přítomných členů, aby byl výsledek platný.

Je však jasné, že i tuto jednotku musí někdo vést. Tím někým je předseda společenství vlastníků jednotek. Nejčastěji se jedná o některého z majitelů domů. Volí se ostatními členy a ve své funkci zůstává tak dlouho, dokud se nerozhodne odejít nebo není ostatními odvolán.

i takto vypadá panelák

Je však jasné, že předseda má oproti běžným členům hned několik pravomocí, které také využívá. Tou první, se kterou se setkávají všichni, je právo svolávat schůze SVJ, včetně těch mimořádných. Také v nich vede diskusi a hospodaří s penězi fondu oprav.

To však není vše. Dále také může jménem onoho SVJ jednat s úřady či firmami, případně někoho pověřit, aby jednal za něj. Díky tomu se tak na jednání nemusí dostavit všichni členové SVJ, nýbrž stačí pouze jeden. Je celkem jasné, jaké má toto opatření výhody.

panelák se zateplením

Ovšem s těmito právy se pojí také povinnosti. Předseda je zodpovědný za vedení SVJ, tedy za to, jak bude fungovat a také za to, že jednání dopadnou úspěšně. Také zodpovídá za stav fondu oprav a za to, že v něm je dostatek peněz pro dané účely. Vybírá i nájem a stará se o to, aby bylo v pořádku účetnictví.

Také se stará o to, aby byly zápisy ze schůzí SVJ, faktury a další dokumenty včas doručeny na příslušná místa a aby byly uchovávány tak, jak přikazuje zákon. Pokud něco z toho poruší, bude to právě on, kdo ponese zodpovědnost a kdo bude potrestán podle zákona. Je tedy otázkou, zda bychom takovou zodpovědnost skutečně měli chtít.