O tom, jaký tvar má naše planeta, není sporu. Máme nesčetné snímky z oběžné dráhy i vzdálenějšího vesmíru, které nám jej jasně ukazují. Avšak to, že naše planeta je koule, věděly již národy před více než dvěma tisíci lety, ačkoliv v té době neměly něco takového k dispozici. A nejen to, dokázaly také s pozoruhodnou přesností vypočítat její rozměry.

Je však pravdou, že měli jiné důkazy, které máme k dispozici ještě dnes. A ty, ačkoliv jsou nepřímé, nám jasně ukazují to samé, co moderní satelitní snímky. Není tedy na škodu se podívat, jak se vlastně lidé tehdy dopídili k pravdě.

První věcí, která si získala jejich pozornost, byly lodě vzdalující se přes horizont či se na něm objevující. Již tehdy si totiž všimli, že první věcí, která zmizí, je spodek, a postupuje se dále až k nejvyšším stěžňům. Když naopak připlouvaly, tím prvním, co bylo vidět, byly právě vrcholky plachet. Něco takového by na placaté Zemi nebylo možné.

Jakmile pak lidé začali více cestovat, všimli si, že na severní polokouli jsou vidět jiné hvězdy, než na té jižní. Tuto skutečnost znali velmi dobře například námořníci, kteří se podle nich navigovali. Opět, něco takového není na placce možné.

Dále jsou tu západy a východy Slunce. To se totiž nezmenšuje, dokud nezmizí, jak by tomu bylo, kdyby se od nás vzdalovalo. Namísto toho si zachovává svou velikost, dokud neklesne pod horizont. S tím souvisí také fakt, že polovina planety má světlo, zatímco ta druhá tmu.

V neposlední řadě je tu i fakt, že například sluneční hodiny fungují, což by na placce zkrátka nebylo možné. I proto si již naši dávní předkové správně odvodili tvar Země, který byl později jen potvrzen použitím moderních technologií.

Samozřejmě se stále najdou lidé, kteří o tom pochybují, avšak těch je pouhé minimum. Abyste se přesvědčili na vlastní oči, nemusíte ani opustit naši planetu.