O tom, jaký tvar má naÅ¡e planeta, není sporu. Máme nesÄetné snímky z oběžné dráhy i vzdálenÄ›jšího vesmíru, které nám jej jasnÄ› ukazují. AvÅ¡ak to, že naÅ¡e planeta je koule, vÄ›dÄ›ly již národy pÅ™ed více než dvÄ›ma tisíci lety, aÄkoliv v té dobÄ› nemÄ›ly nÄ›co takového k dispozici. A nejen to, dokázaly také s pozoruhodnou pÅ™esností vypoÄítat její rozmÄ›ry.

 

Je vÅ¡ak pravdou, že mÄ›li jiné důkazy, které máme k dispozici jeÅ¡tÄ› dnes. A ty, aÄkoliv jsou nepřímé, nám jasnÄ› ukazují to samé, co moderní satelitní snímky. Není tedy na Å¡kodu se podívat, jak se vlastnÄ› lidé tehdy dopídili k pravdÄ›.

 

 

První vÄ›cí, která si získala jejich pozornost, byly lodÄ› vzdalující se pÅ™es horizont Äi se na nÄ›m objevující. Již tehdy si totiž vÅ¡imli, že první vÄ›cí, která zmizí, je spodek, a postupuje se dále až k nejvyšším stěžňům. Když naopak pÅ™iplouvaly, tím prvním, co bylo vidÄ›t, byly právÄ› vrcholky plachet. NÄ›co takového by na placaté Zemi nebylo možné.

 

Jakmile pak lidé zaÄali více cestovat, vÅ¡imli si, že na severní polokouli jsou vidÄ›t jiné hvÄ›zdy, než na té jižní. Tuto skuteÄnost znali velmi dobÅ™e například námoÅ™níci, kteří se podle nich navigovali. OpÄ›t, nÄ›co takového není na placce možné.

 

 

Dále jsou tu západy a východy Slunce. To se totiž nezmenšuje, dokud nezmizí, jak by tomu bylo, kdyby se od nás vzdalovalo. Namísto toho si zachovává svou velikost, dokud neklesne pod horizont. S tím souvisí také fakt, že polovina planety má světlo, zatímco ta druhá tmu.

 

V neposlední Å™adÄ› je tu i fakt, že například sluneÄní hodiny fungují, což by na placce zkrátka nebylo možné. I proto si již naÅ¡i dávní pÅ™edkové správnÄ› odvodili tvar ZemÄ›, který byl pozdÄ›ji jen potvrzen použitím moderních technologií.

 

SamozÅ™ejmÄ› se stále najdou lidé, kteří o tom pochybují, avÅ¡ak tÄ›ch je pouhé minimum. Abyste se pÅ™esvÄ›dÄili na vlastní oÄi, nemusíte ani opustit naÅ¡i planetu.