Internet byl původnÄ› zamýšlen jako zajiÅ¡tÄ›ní volného přístupu k informacím pro vÅ¡echny. To se i povedlo. Najdeme na nÄ›m prakticky vÅ¡e, co nás zajímá. A pokud hledáme informace v koncentrovanÄ›jší formÄ›, pak můžeme použít nÄ›kterou z internetových encyklopedií, z nichž je zdaleka nejznámÄ›jší Wikipedie. Můžeme ale skuteÄnÄ› věřit vÅ¡emu, co je zde uvedeno?

 

 

SamozÅ™ejmÄ›, tyto webové stránky se tváří na první pohled serióznÄ› a je jasné, že se snaží o maximální možnou pÅ™esnost informací. Problém je vÅ¡ak v tom, kdo zdejší Älánky tvoří. Tyto encyklopedie jsou totiž postaveny na tom, že do nich může pÅ™idávat příspÄ›vky v podstatÄ› kdokoliv. A ano, mÄ›ly by být kontrolovány, aby nebyly uveÅ™ejnÄ›ny nesmysly, avÅ¡ak pÅ™ispÄ›vatelů je mnoho a moderátorů málo. ÄŒasto se tedy stává, že nÄ›co proklouzne, zvláštÄ› když se daný Älánek tváří na první pohled skuteÄnÄ› serióznÄ›.

 

Jak tedy máme poznat, co z vÄ›cí, které jsou zde uvedeny, je pravda? Bohužel to není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Ideální je, pokud je u příspÄ›vku i odkaz na původní zdroj Äi zdroje informací. Ten nám umožní si snadno ověřit, zda je to, co je zde psáno, skuteÄnÄ› pravda. OvÅ¡em u mnoha artiklů toto chybí. Co tedy máme v takovém případÄ› dÄ›lat?

 

 

Nezbývá nám, než buÄ Älánku věřit, nebo svou otázku zadat do internetového vyhledávaÄe a snažit se najít původní zdroj dané informace. Bohužel, u nÄ›kterých obskurních faktů to může být pomÄ›rnÄ› obtížné, a původního zdroje se tak není možné dopátrat. ZvláštÄ› pokud byla daná vÄ›c Äasto používána například pro šíření propagandy – tehdy je hledání pravdy skuteÄnÄ› nároÄné.

 

Proto bychom k internetovým encyklopediím mÄ›li pÅ™istupovat s pomÄ›rnÄ› velkou dávkou skepse. JistÄ›, mohou tvoÅ™it dobrý odrazový můstek, pokud se o nÄ›jaké téma více zajímáme, avÅ¡ak v případÄ›, že chceme jít do hloubky, nebo to potÅ™ebujeme například pro nÄ›jaký projekt do Å¡koly, je rozhodnÄ› dobré najít původní zdroj. Tak budeme mít jistotu, že známe skuteÄnou pravdu.

Internet nám dnes slouží k mnoha nejrůznÄ›jším vÄ›cem. Jednou z nich je mimo jiné také nakupování. To je stále oblíbenÄ›jší, zvláštÄ› u ménÄ› dostupného zboží Äi takového, které se prodává pouze v zahraniÄí. Stále ÄastÄ›ji si vÅ¡ak tímto způsobem kupujeme i vÄ›ci denní potÅ™eby, jako například potraviny. Když se podíváte na statistiky, je z nich jasnÄ› patrné, že poÄet nákupů pÅ™es internet neustále rostou.

 

 

S tím se vÅ¡ak stále ÄastÄ›ji objevuje otázka, zda je tento způsob nakupování také dostateÄnÄ› bezpeÄný. Koneckonců, mnohdy je po nás vyžadováno, abychom zadávali své osobní údaje, jako například jméno, adresa Äi telefonní Äíslo, nÄ›komu, s kým se nikdy nesetkáme. A i kdyby ona firma sama nemÄ›la v úmyslu naÅ¡e data zneužít, hacking je bohužel stále hrozbou.

 

Dále je tu také fakt, že ne vÅ¡ichni obchodníci jsou poctiví. ZvláštÄ› na internetových tržiÅ¡tích Äi aukcích jich najdeme pomÄ›rnÄ› dost. Pokud se rozhodneme platit kartou Äi pÅ™evodem, pak je možné, že o své peníze pÅ™ijdeme, neboÅ¥ nám žádné zboží nedorazí, případnÄ› dorazí nÄ›co jiného, než jsme si objednali. I to je Äastým problémem na nÄ›kterých internetových stránkách.

 

 

Vzhledem k výše uvedenému by se mohlo zdát, že bychom pÅ™es internet nemÄ›li nakupovat vůbec, a je s podivem, že objem tohoto typu prodeje neustále roste. Je vÅ¡ak pravdou, že skuteÄnost není až tak hrozná, jak by se mohlo zdát. V naprosté vÄ›tÅ¡inÄ› případů skuteÄnÄ› dostanete to, co si zaplatíte – jen málokterý prodejce chce riskovat například soud.

 

Také je tu fakt, že mnohé aukÄní stránky mají například garanci vrácení penÄ›z, kdy pokud vám objednané zboží nepÅ™ijde do daného data, můžete zažádat o vrácení celé Äástky. Je to proto, aby byli zákazníci chránÄ›ni alespoň ÄásteÄnÄ› pÅ™ed takovýmito podvodníky.

 

RozhodnÄ› tedy není tÅ™eba se na internetu bát. Jen je dobré vybírat, od koho koupíme. Koneckonců, v reálu bychom taky váhali nad koupí od ÄlovÄ›ka, který nás osloví na ulici, že?