Vždycky jsem chtěla mít nějakou krásnou velkou zahradu, jenomže když jsem viděla třeba u kamarádky, jakou má zahradu, že je opravdu v katastrofálním stavu, tak jsem se bála, že bych se taky nějakou zahradu pořídila a byl by tam nepořádek. Jenomže moje kamarádka říká, že ona si právě nikdy veliký dům se zahradou nepřála. A tak jsem se kamarádky zeptala, protože mi to bylo divné. Proč ona si vlastně pořídila velikou zahradu a také veliký dům, když ji vlastně nebaví se o to vůbec starat. Moje kamarádka řekla, že vlastně tenhle dům zdědila a chtěla ho také prodat, ale že vůbec nemohla najít žádného kupce, který by takhle veliký dům a velkou zahradu koupil.

Jednoduše asi nic moc se nechtěl nikdo starat o zahradu a podobně. Byla jsem z toho docela nešťastná, vůbec jsem nevěděla, co mám dělat. A řekla jsem si, že i když můj sen je mít opravdu velikou zahradu a také malý domeček, protože nemusí být veliký, ale nakonec jsem se bála, že bych třeba péči o zahradu vůbec nezvládla. Moje kamarádka říká, že prý když mám partnera, že bychom právě na péči o dům a na péči o zahradu byli dva, že prý ve dvou se to lépe táhne.

Já tomuhle rozumím a chápu to. Ale co když třeba se partner se mnou rozejde, co když se budeme hádat? Kvůli tomu, kdo se bude starat o zahradu a podobně. Byla jsem z toho docela na prášky, byla jsem nervózní, nevěděla jsem, co mám dělat. A tak jsem kamarádce řekla, že se za to zase na to asi zatím vykašlu a že budu přemýšlet, jestli bych tohle všechno zvládla. Já mám totiž velice náročné zaměstnání a ještě s partnerem plánujeme rodinu. A tak nevím, jestli bych potom všechno péči o zahradu a také o dům stihla. Máme ještě velikého psa, ale veliký pes by zase potřeboval zahradu, takže musím zvážit všechna pro a proti. Ale myslím, že do jednoho roku budu jistě rozhodnutá, co si pořídím.